Deník Natálie Tothové

Zdravím Tě Natálko, začínáš sdílet zpětné vazby ze Dne Rituálů a já se letos přidám také. Minulé roky jsem si je pouze čítala a tiše záviděla všem, kdo měl v sobě tolik odhodlání a zúčastnil tse. Letos jsem se na tento Den připravovala už od února. Poctivě jsem si docházela na Fen kineziologii a odblokovávala spoustu obranných mechanismů, které mi vždy stály v cestě se rozvíjet a zabývat více svými věcmi, které mi komplikovaly život a zejména soukromí.

Už v létě jsem cítila, že jsem připravená se přihlásit na Tvé akce, neboť jsem uviděla spoustu změn u lidí, kteří k Tobě docházejí....moje sestra Hanka, nebo moje kolegyně Kamča. Jsem vděčná, že jsem se dostala do tohoto cyklu terapií a i když je to docela intenzivní a nečekaný proces plný AHA momentů, ani jednou jsem nepomyslela na to, že to vzdám.

Celý Den Rituálů jsem prožila jakoby uvnitř, neměla jsem ani nějakou extra potřebu se nahlas vyjadřovat, jen tak si to vnitřně prožívat a sledovat, co se stane. Díky tomu jsem mohla pozorovat tendence jiných a hodně jsem se z toho naučila. Všimla jsem si například jedné paní, že měla různá očekávání a tím se zablokovala cesta k různým uvdoměním. Udivilo mne to, jelikož to byl někdo z těch "mazáků". Chtělo se mi jí říci, že dokud bude mít očekávání a dokud si bude myslet, že už ji nemůže nic překvapit, nemůže zažít žádné uvědomění a tím pádem ani osvobození. Byla v pýše, ani si to neuvědomovala. Všechno se od ní odráželo. Já vím, že musíme druhým dovolit žít si své iluze, ale jde takovým lidem vůbec něco říci? Vzpomněla jsem si na Tvé motto, že pokud chceme růst, musíme být v pokoře, protože ego nic nepropustí. Vzala jsem si z toho ponaučení, že musím být sama k sobě velmi upřímná a bdělá, abych do této roviny nespadla, třeba někdy po terapiích , až si budu myslet, že jsem už něco pochopila a už všechno vím a znám...

V závěru dne, jak jsi pustila tu mantru k Božské matce, jsem ucítila, jak mi odlehlo. Jako když člověk celý život neslyší na jedno ucho a najednou slyší výborně. Byl to neuvěřitelný poznatek na vlastním těle. Když jsi pak řekla, že se stalo něco významného, věděla jsem, že jsme všichni obdrželi Daršan od Božské matky. Já jsem zatím žádný Daršan neabsolvovala, Natálko, ale když se TO NĚCO stalo, věděla jsem, že to byl Daršan. Nemohla jsem dojetím už ani mluvit a proto mi přišlo vhod, že poslední Rituál "uctění předků" probíhal v TICHU venku. Tyčinky voněly na všechny strany, myslím, že taková vůně je cítit v ašrámech. Snad jej budu moci příští rok navštívit.

Mám pocit, jako by si moje Duše začala vzpomínat...a myslím, že nás bylo více...

S lehkostí se loučím a těším se, až tě zase uvidím osobně, Natálko. Eva

© 2016-2019 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD webdesign

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com